Hej, Sloveni
Selles artiklis on vaidlustatud väiteid. Artikli sisu võib olla väär. |
See artikkel vajab toimetamist. (Jaanuar 2009) |
See artikkel ootab keeletoimetamist. |
"Hej Sloveni" oli Jugoslaavia riigihümn 1945. aastast ning siis mõnda aega Serbia ja Montenegro riigihümn. Praegu ei ole see laul hümnina kasutusel.
Hümni meloodia tugineb Poola hümni Mazurek Dąbrowskiego meloodiale, kuid on tunduvalt aeglasem.
Sõnade autor on slovaki preester, luuletaja ja ajaloolane Samuel Tomášik. Ta kirjutas luuletuse 1834. aastal Prahas. Slovakid peavad seda siiani oma teiseks hümniks. Jugoslaavia riigihümni sõnadeks võeti see luuletus 1977. aastal. Pärast Jugoslaavia lagunemist jäi Serbia ja Montenegro hümniks.
Hej Sloveni muuda
Hej Slaveni, još ste živi
Хеј Словени, још сте живи
duh naših dјedova,
дух наших дедова
dok za narod srce bije
док за народ срце бије
njihovih sinova.
њихових синова.
Živi, živi duh slavenski
Живи, живи, дух словенски
živijet ćeš vijekov'ma
Живет ћеш веков'ма
zalud prijet ponor pakla
Залуд прети понор пакла
zalud vatra groma.
залуд ватра грома.
Nek se sada i nad nama
Нек се сада и над нама
burom sve raznese
буром све разнесе
stijena puca, dub se lama,
стена пуца, дуб се лама,
zemlja nek se trese.
земља нек се тресе.
Mi stojimo postojano
Ми стојимо постојано
kao klisurine
као клисурине
proklet bio izdajica
проклет био издајица
svoje domovine.
своје домовине.
Slovakikeelne algversioon muuda
Moravanji, eštje naša
moravská rječ žie
Dokad edno naše vjerné srce
za náš národ bie
Žie, žie, duhj moravskji,
bude žitji vječno,
Hromné oheň z hlubje pekla?
Nás e nekonečno!
Dar jazika svjerjili nám bratrji
Bratrji vjerozvjestji
Njikemu inému nesmi patrjit
V njem e naše štjestji
Ajdiž pravda, kolci lidji,
tolci čertji v svjetu
Buh e s nama: "Gdo protji nám,
teho bičem spletu!"
Ajdiž se ajtak nad nama
hrozná bórja vznese
Skala puká, dub se láme
a zem neh se trjese
Mji stoime skalopevno
jako zdje prji hradu
Černá zemja zezme teho
gdo dopustji zradu!
Moraavikeelne algversioon muuda
Moravanji, eštje naša
moravská rječ žie
Dokad edno naše vjerné srce
za náš národ bie
Žie, žie, duhj moravskji,
bude žitji vječno,
Hromné oheň z hlubje pekla?
Nás e nekonečno!
Dar jazika svjerjili nám bratrji
Bratrji vjerozvjestji
Njikemu inému nesmi patrjit
V njem e naše štjestji
Ajdiž pravda, kolci lidji,
tolci čertji v svjetu
Buh e s nama: "Gdo protji nám,
teho bičem spletu!"
Ajdiž se ajtak nad nama
hrozná bórja vznese
Skala puká, dub se láme
a zem neh se trjese
Mji stoime skalopevno
jako zdje prji hradu
Černá zemja zezme teho
gdo dopustji zradu!
Tšehhikeelne algversioon muuda
Moravané, ještě naše
moravská řeč žije
Dokud jedno naše věrné srdce
za náš národ bije
Žije, žije, duch moravský,
bude žíti věčně,
(O)hromný oheň z hloubi pekla?
Nás je nekonečně!
Dar jazyka svěřili nám bratři
Bratři věrozvěsti
Nikomu jinému nesmí patřit
V něm je naše štěstí
I když pravda, kolik lidí,
tolik čertů v světě
Bůh je s námi: "Kdo proti nám,
toho bičem spletu!"
I když se i tak nad námi
hrozná bouře vznese
Skála puká, dub se láme
a zem ať se třese
My stojíme stále pevně (skálopevně?)
jako zdi při hradu
Černá země sejme toho
Kdo dopustí zradu!